Adrenalinový šok

Díky lékařskému výzkumu dnes víme, že v organismu člověka a zvířat dochází při pocitu ohrožení života k vylučování hormonů do krve, mj. i adrenalinu (produkt nadledvinek), čímž se dosahuje okamžité pohotovostní reakce na vnější nebezpečí. Tzn. že v extrémně krátkém čase jsou zmobilizovány enormní silové rezervy. Příroda nás tímto nouzovým systémem vybavila proto, abychom v kritických situacích získali co nejvíce energie, potřebné pro přežití. Ať už v boji nebo na útěku. Odtud vznikl i anglický termín Fight and Flight Syndrom. V opravdu nebezpečných situacích se tak může hladina adrenalinu v krvi vyšplhat až na 300 násobek své normální hodnoty. Z toho je síla nouzového systému organismu dostatečně zřejmá.

Podle Dr. Ludwiga Geigera reaguje lidské tělo na takovýto adrenalinový šok následujícím způsobem:

Zvyšuje se čerpací výkon srdečního svalu, výrazně vzrůstá krevní tlak, zužují se kožní cévy, čímž je umožněno zvýšení přívodu krve do kosterního svalstva, rozšiřují se průdušky, zvyšuje se míra okysličení krve a stoupá hladina krevního cukru.

V rámci výzkumu tohoto fyziologického jevu dospěli odborníci k jednomu důležitému poznatku. Lidský organismus pod vlivem stresu produkuje také opiáty, přesněji řečeno endogenní morfiny (zkráceně endorfiny). Protibolestivý účinek těchto opiátů, které se tvoří v mezimozku a přes podvěsek mozkový jsou následně vylučovány do těla, je, podobně jako již zmíněný adrenalinový šok, důmyslným vynálezem matky přírody. Například horolezec, kterému jde o život, si případná bolestivá zranění uvědomí (respektive pocítí je) až mnohem později než za normálních okolností. Podobně je tomu tak i v případě dvou soků při nějaké vážnější rvačce, kdy na oba působí silný stres. Teprve až adrenalinový a endorfinový šok pomine, ucítí člověk bolest. Endorfinový šok způsobuje kromě potlačení fyzické bolesti také pocity štěstí a uklidnění. Typické účinky endorfinů, tedy potlačení bolesti, euforie a uklidnění vegetativních orgánů vedou k vytvoření určité závislosti. Tato závislost se může projevovat např. u parašutistů nebo horolezců, jež nemohou kvůli špatnému počasí vyrazit za dobrodružstvím, jakousi abstinencí. Obvyklými abstinenčními příznaky jsou podrážděnost či vegetativní potíže.